Správa CHKO Český kras >> Charakteristika oblasti >> Geomorfologie a krasové jevy

Geomorfologie a krasové jevy

Převažujícím typem reliéfu je mírně zvlněná pahorkatina. Rozsáhlá denudační plošina ve výšce okolo 400 m n. m., která je o málo převyšována zaoblenými vrchy a krátkými hřbety, je proříznuta hlubokým kaňonovitým údolím Berounky. Krátké a málo vodnaté přítoky Berounky vytvořily údolí s nevyrovnaným spádem. Na silurské a devonské vápence jsou vázány četné formy krasového reliéfu.

Krasové jevy zde nejsou sice tak početné a mohutně vyvinuté jako v Moravském krasu, ale přesto vtiskly krajině zvláštní ráz. Krasové procesy zde byly podstatně ovlivněny velkou pestrostí ve složení hornin. Rozvoji krasu bránil i nedostatek vody. Krasovění naopak usnadňovalo množství poruch, které se staly místem soustředění krasových vod a jejich korozního působení. Na poruchách a na jejich křížení se vytvářely vertikální dutiny i hluboko pod erozní bází danou úrovní Berounky. Přes nepříznivé faktory dané geologickými podmínkami jsou v Českém krasu na první pohled patrné charakteristické krasové formy. Jsou to především kaňon Berounky a hluboká údolí charakteru krasových roklí (údolí Kačáku, Císařská rokle, Kodská rokle, údolí Bubovického potoka a Karlického i Radotínského potoka).

Vedle drobných škrapových polí a závrtů nechybí ani jeskyně a rozsáhlejší jeskynní systémy. V Českém krasu je evidováno téměř 700 jeskyní, z nichž pouze dvanáct má délku větší než 300 metrů. Převažují zde tedy spíše drobnější dutiny. Nejznámější a nejvýznamnější je jeskynní systém Koněpruských jeskyní na Zlatém koni s celkovou délkou chodeb přes 2 km. Je to nejdelší jeskynní systém v Čechách, částečně turisticky zpřístupněný.

V oblasti Koněprus jsou další četné jeskyně na území Národní přírodní památky Zlatý kůň, Národní přírodní památky Kotýz a Přírodní rezervace Kobyla. K nejznámějším z nich patří jeskyně Ve vratech na dně Axamitovy brány, Jelínkův most a Děravá jeskyně na Kotýzu, Nová propast a Dědkova díra na Zlatém koni a Zlomená sluj a Chlupáčova sluj na Kobyle.

Druhou oblastí intenzivního krasovění je okolí Srbska, kde je vedle řady drobných dutin i známý jeskynní systém Srbské jeskyně – Netopýří jeskyně v lomu Na Chlumu s délkou chodeb přes 1 km.  K velkým jeskyním zde patří i známá Barrandova jeskyně nad údolím Berounky. V řadě drobných jeskyní ve skalách Na Bříči u Srbska byly objeveny významné archeologické nálezy.

 V národní přírodní rezervaci Koda je největší jeskyně Martina s délkou chodeb 445 metrů.  

V lomu Čeřinka u Bubovic je propast Arnoldka zvící délky 1360 m.

Nové významné objevy byly učiněny na Karlštejnsku. Sem bezesporu patří jeskynní systém Ementál s délkou 1884 metrů. Jeskyně Na Javorce je nyní s hloubkou 130 metrů nejhlubší propastí Českého krasu.

Propadání povrchových vod do podzemní krasové cirkulace se děje dnes vzácně na několika málo místech a v malém rozsahu v údolí Bubovického potoka, Propadlých vod, v Tetínské rokli a v Císařské rokli. Je zde několik krasových vývěrů. Největší z nich je Ivanka ve Svatém Janu pod Skalou. Známé jsou vyvěračky Kodská, Měňanská a na Kotýzu u Havlíčkova mlýna. Na vývěrech krasových vod dochází k tvorbě sladkovodních vápenců – pěnovců neboli pramenných vápenců. K té stále dochází v Císařské rokli, v Kodské rokli, v údolí Bubovického potoka i u krasového vývěru v Nesvačilech.

 

hrázky z pramenného vápence v Kodě                                    objevný vchod do Koněpruských jeskyní

 

vchod do jeskyně Martina v NPR Koda                                             Zlomená sluj v lomu na Kobyle 

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt