Charakteristika lesů v CHKO Český kras

Lesy ve střední části NPR Karlštejn (vrch Doutnáč se stepí na jižním svahu)Lesy zaujímají na území chráněné krajinné oblasti více než třetinu plochy (38%). To je o něco více než je lesnatost České republiky. Hospodářský význam těchto lesů je spíše malý a ani v minulosti nepatřily lesy v této sušší a mírně teplé oblasti k nejvýnosnějšímu majetku. Tato skutečnost byla jedním z důvodů uchování vysokého stupně přirozenosti lesních porostů. Ve větší míře to platí pro západní polovinu chráněné krajinné oblasti. Rozmanité stanovištní podmínky, které jsou dány především výraznou členitostí terénu a proměnlivým geologickým substrátem, tím pádem i půdami, přispívají k druhové bohatosti zdejších lesů. V oblasti se vyskytuje asi 35 původních druhů stromových, převážně listnatých dřevin a více než 40 druhů keřů. Díky nížinné poloze ve starosídelní oblasti, dobré dopravní dostupnosti a blízkosti rozvíjejícího se průmyslu byly lesy Českého krasu vystaveny v historických dobách různým  tlakům přes přeměnu pastvou, klučením a vypalováním pro zemědělské využití  až po intenzivní těžbu paliva. Z ploch, které se hodily pro zemědělské využití, byl les vytlačen. Na ostatních místech se udržely na poměrně velkých a souvislých plochách s porosty dřevin víceméně původních populací.

Snaha o zvýšení výnosu z lesního majetku od 19. století výrazně ovlivnila až změnila charakter velkých ploch lesů zavedením smrku ztepilého (nejčastěji na stanoviště dubobukových lesů na hlubších a na vláhu bohatších půdách). Také byly vysazovány dřeviny v Čechách nepůvodní: jihoevropská borovice černá na stanoviště vysychavých doubrav , bukových doubrav i šípákových doubrav, často přeměněných na pastviny; severoamerický akát na pastvou přeměněná stanoviště šípákových doubrav a příměsi vysokohorského alpsko-karpatského modřínu opadavého na různá stanoviště.

Současná druhová skladba lesních porostů je tvořena především duby (dubem zimním, dubem pýřitým  a výjimečně dubem letním) které zaujímají 39,8 %, habrem s 13,4 %, bukem s 7,4 %, lípami s 5 %, jasanem s 3,7 % a javory s 2,2 %. Zastoupení ostatních listnatých dřevin nedosahuje jednotlivě více jak 1 %, Výjimku tvoří pouze akát, který má dosud  zastoupení 1,9 %. Zastoupení jehličnatých dřevin je 24 %. Z toho smrk zaujímá 8 %, borovice lesní  6,8 %, borovice černá 5,5 %, modřín 3,5 % a jedle 0,2 %.

Ve srovnání se současným zastoupením dřevin  by podle modelu přirozené dřevinné skladby duby letní a zimní měly mít zastoupení 56,3 %, dub pýřitý 2,6 %, buk 15,5 %, habr 5,3 %, javory 7,3 %, lípy 8,1 %, jasan pouze 0,6 %, borovice lesní 1,4 % a jedle 0,4 %. Listnaté dřeviny v přirozené skladbě by měly mít celkem zastoupení 98,2 %,  jehličnaté dřeviny 1,8 %.

Ve srovnáním s minulými stoletími došlo k zásadní změně v odčerpávání organické hmoty z porostů. V lesích se přestalo pást, hrabat stelivo a  výmladkově hospodařit s velmi krátkou dobou obmýtí. Všem těmto tlakům snáze odolávaly duby a habr, jako dřeviny s vysokou pařezovou výmladností. Náročnější a konkurenčně v tomto prostředí méně schopné dřeviny buk, javory, lípa, jilm a jasan ustoupily. V současné době se jejich zastoupení opět zvyšuje. Tento trend je patrný zejména u jasanu, buku a javorů. Určitý podíl na tom má i zvýšená depozice dusíku. Omezení pasečného a upuštění od pařezinného hospodaření, ve svém důsledku znamená zvětšování ploch vysokokmenných, plně zapojených porostů s větším podílem stinných dřevin. Postupné zvětšování zástinu se začíná projevovat ve změnách složení bylinného patra s posunem ke stinným lesním druhům. Na pařezinné lesy jsou vázány také některé druhy hmyzu, motýli a brouci. Pro podporu výskytu některých ohrožených druhů rostlin a živočichů, jejichž populace prosperovaly při hospodaření ve tvaru nízkého či středního lesa (pařezinné hospodaření), praktikovaného zde v minulých stoletích, je nezbytné na vybraných lokalitách tento hospodářský tvar lesa znovu použít.

2750 ha lesů je pro jejich přírodní hodnoty zařazeno do 1. zóny odstupňované ochrany přírody. Zejména se jedná lesy v maloplošných chráněných územích, včetně národních kategorií. Tyto lesy jsou obhospodařovány diferencovaně tak, aby byly především zachovány předměty ochrany těchto území. V národních přírodních rezervacích Karlštejn a Koda jsou vymezeny části lesa, které jsou ponechány trvale bez zásahu člověka. Další takové části, u kterých bude směřováno k jejich ponechání samovolnému vývoji budou postupně vymezeny. Naopak pro uchování druhové pestrosti jsou v plánech péče vymezeny části lesa, které budou diferencovaně obhospodařovány  od výběrného způsobu přes podrostní až po opětovné zavedení nízkého či středního lesa.

Lesy  ve 2. zóně by měly být obhospodařovány přírodě blízkým způsobem. Jedná se o 2074 ha. Zejména by měl být udržen vysoký podíl dřevin přirozené druhové skladby. Převažovat by měl podrostní způsob hospodaření s co největším podílem přirozené obnovy.  S vlastníky lesů by měl být dohodnut podíl stromů ponechaných v porostech do rozpadu. Obdobně jako v 1. zóně je na vybraných lokalitách vhodné opětovné zavedení tvaru lesa nízkého či středního.  

Zbylých 109 ha jsou lesy ve 3. zóně. Zde je žádoucí dosáhnout v co nejkratší době minimálního  podílu melioračních a zpevňujících dřevin stanoveného lesním zákonem a prováděcími předpisy k němu. Zastoupení dřevin v porostech tvořených listnatými dřevinami přirozené druhové skladby je nutné dodržet.

Úzká spolupráce s pracovníky hospodářské úpravy lesů i s vlastníky a majetkovými správci lesů přináší své pozitivní výsledky. Podařilo se především omezit zastoupení smrku i ostatních geograficky nepůvodních dřevin, roste podíl přirozené obnovy lesních porostů. Při obnově lesních porostů jsou přednostně využívány maloplošné obnovní prvky a ostatní přírodě bližší postupy.

Část lesního území v centrální části Českého krasu je ponechána k samovolnému vývoji bez úmyslných lidských zásahů. Území o rozloze 67 ha, tzv. Bezzásahová oblast Doutnáč, je určeno k samovolnému vývoji od roku 2004 na základě smlouvy uzavřené mezi Lesy ČR s.p. a Správou chráněné krajinné oblasti Český kras. Vrch Doutnáč byl vybrán pro svou ucelenost a přesto velkou rozmanitost stanovištních podmínek. Zdejší lesy budou ponechány bez úmyslných zásahů lesníků a také bez ochranářského managementu.

Popisy jednotlivých lesních společenstev naleznete v kapitole flóra.

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt