Správa CHKO Český kras >> Ochrana přírody >> Bezzásahové území Doutnáč

Bezzásahové území Doutnáč

Lesní porosty vrchu Doutnáč jsou od roku 2004 ponechány samovolnému vývoji, tedy bez úmyslných zásahů lesníků. Doutnáč byl vybrán jako bezzásahová oblast pro svou ucelenost a přesto velkou rozmanitost stanovištních podmínek.

Zdejší lesy jsou ponechány bez úmyslných zásahů lesníků a také bez ochranářského managementu. Území o rozloze 67 ha je určeno k samovolnému vývoji od roku 2004 na základě smlouvy uzavřené mezi Lesy ČR s.p. a Správou chráněné krajinné oblasti Český kras.

Lesy Doutnáče a hospodaření v nich:

Lesy Českého krasu se nacházejí ve staré sídelní oblasti a vliv člověka zde trvá kontinuálně již od neolitu, tj. zhruba 7000 let. Z tohoto důvodu nelze hovořit o zdejších lesích jako o přirozených lesích s původní druhovou skladbou. Jejich současná skladba dřevin je často důsledkem v minulosti probíhající lidské činnosti. 

Step na jižním svahu DoutnáčeLesy Doutnáče byly ještě v nedávné minulosti, zhruba do poloviny 20. století, obhospodařovány jako střední lesy s nízkým zastoupením výstavkového patra a s vysokou intenzitou těžby v pařezině. Byly rovněž vystaveny hrabání steliva a pastvě dobytka. Intenzivní pařezinné hospodaření zde skončilo přibližně před druhou světovou válkou, stejně tak jako pastva a hrabání steliva. Současné lesní porosty tvoří převážně přerostlé pařeziny, takzvané nepravé kmenoviny, s ojedinělými výstavky semenného původu (nejčastěji duby). V nížinných oblastech našeho státu probíhalo hospodaření téměř ve všech lesích obdobně a v současnosti nemáme lokality o kterých můžeme hovořit jako o přirozených  lesích. Právě z tohoto důvodu je důležité ponechání vybraných lesních porostů přirozenému vývoji. Tyto lesy pak tvoří modelové lokality na kterých lze studovat probíhající přírodní procesy. Vrch Doutnáč se nachází v centru NPR Karlštejn a představuje průřez téměř všemi stanovišti, jež se vyskytují v NPR. Jsou tu zastoupeny téměřSmrčina napadená kůrovcem v bezzásahovém území na Doutnáči všechny zdejší lesní typy. Na severním svahu jsou to bučiny, přecházející v doubravy a habrové doubravy na temeni kopce. Dřínové doubravy se šípákem na jižním svahu přecházejí ve větší enklávu stepních trávníků podmíněnou malou mocností půdy, kde místy vystupuje skalní podloží až na povrch. Na východních a západních svazích se vyskytují suťové javoro-habrové doubravy. Pouze na jediném místě (severovýchodní úpatí) zůstal na Doutnáči zcela nepůvodní smrkový porost (monokultura), který je napaden kůrovcem a v nejbližších letech dojde k jeho úplnému rozpadu a náhradě listnatým porostem z přirozeného zmlazení (zejména buku).

Nadmořská výška se pohybuje od 340 m u Bubovického mpotoka po vrchol Doutnáče ve výšce 433 m.  

Lesnické hospodaření v lokalitě Doutnáč bylo po vyhlášení Národní přírodní rezervace Karlštejn postupně utlumováno, podstatná část lesních porostů zůstávala bez zásahů. Hospodářské zásahy se orientovaly hlavně na odstraňování geograficky či stanovištně nepůvodních dřevin. Dne 20. 9. 2004 byla podepsána dohoda mezi Lesy ČR s. p., Lesní správou Nižbor a Správou CHKO Český kras o ponechání lesů na Doutnáčí samovolnému vývoji a od tohoto data zde nejsou prováděny žádné hospodářské zásahy. Celková výměra bezzásahového území je 67,64 ha. V roce 2005 byl zahájen monitoring dynamiky vývoje lesa Doutnáče. Počáteční stav lokality (odkaz na dokument PDF) byl publikován v roce 2008.

 

  Zastoupení souborů Lesních typů dle typologického průzkumu (Podhorník, 1991) je následující:  
1A javoro-habrová doubrava na svazích a zahliněných sutích 2,0 %
2A javoro-buková doubrava na svazích a zahliněných sutích 1,4 %
1X dřínová doubrava na jižním svahu s mělkou půdou 4,1 %
1C vysýchavá habrová doubrava 3,3 %
1W bohatá doubrava karbonátová na svazích a jejich temenech 24,3 %
2D obohacená buková doubrava s překryvem spraše 1,2 %
2H bohatá buková doubrava na okrajových částech svahů s překryvem spraší 1,1 %
2W bohatá buková doubrava na táhlých návrších na čerstvých půdách na karbonátových horninách 40,5 %
3D obohacená dubová bučina doubrava s překryvem spraše 3,9 %
3H bohatá dubová bučina na okrajových částech svahů s překryvem spraší 6,3 %
3W bohatá dubová bučina karbonátová 11,9 %

Rostlinstvo:

Z hlediska vegetace jsou na Doutnáči ukázkově vyvinuta všechna hlavní společenstva vrchoviny centrální části Českého krasu. Většinu Bučina na severním svahu Doutnáčeplochy Doutnáče (temeno a západní, východní i většinu jižního svahu) pokrývá černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Na severním svahu je vyvinutá vápnomilná okroticová bučina (Cephalanthero-Fagetum).Okrotice červená  Na jižním a jihozápadním svahu pod vrcholem se nacházejí lesostepní porosty hrachorové šipákové doubravy (Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis), která na místech s nejmělčí půdou přechází do nelesních společenstev kavylových a kostřavových xerotermních trávníků (svazy Festucion valesiacae a Helianthemo cani-Festucion pallentis) a okolo výchozu vápenců do bazifilní vegetace efemér a sukulentů (Alysso alyssoidis-Sedion albi).

Květenu území Doutnáče tvoří podle současných znalostí přes 400 druhů cévnatých rostlin, z toho několik desítek patří mezi ohrožené druhy zahrnuté v českém červeném seznamu. Na okrajích šipákové doubravy na více místech koncem června vykvétá nápadný rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis), který v České republice roste jen na Karlštejnsku a pak až v Bílých Karpatech. V roce 1997 tu byl nalezen prorostlík prutnatý (Bupleurum affine), který se v Čechách vyskytuje už jen na Zvolské homoli u Vraného nad Vltavou. V lesních porostech se vzácně vyskytuje nezelená orchidej korálice trojklanná (Corallorhiza trifida). V dubohabrových lesích je častý medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a violka divotvárná (Viola mirabilis), mnohem nenápadnější je silně aromatická tomkovice jižní (Hierochloë australis) nebo kostřava různolistá (Festuca heterophylla). Brzo zjara vykvétá lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). Na kamenitých svazích není vzácná meruzalka alpínská (Ribes alpinum). Při podrobném průzkum v roce 1999 zde bylo zjištěno osm druhů ostružiníků. V okroticové bučině se vzácně vyskytuje okrotice červená (Cephalanthera rubra). V lesostepníchKosatec bezlistý na Doutnáči šipákových doubravách ve stromovém patře dominuje dub pýřitý (Quercus petraea), v keřovém patře často dřín (Cornus mas), v podrostu pak bývá častá třemdava bílá (Dictamnus albus) či kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum). V xerotermních trávnících převládá především kostřava walliská (Festuca valesiaca), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), vyskytuje se zde i kosatec bezlistý český (Iris aphylla subsp. bohemica) a další. Na začátku léta zde kvete např. chrpa chlumní (Centaurea triumfettii) a ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), později bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) nebo hlaváč šedavý (Scabiosa canescens), na sklonku léta je nápadná žlutě kvetoucí hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris). Hojný výskyt některých druhů proti dřívějšku naznačuje dlouhodobé probíhající změny. Ty jsou nápadné především v lesních porostech. Plošný výskyt nepůvodní netýkavky malokvěté (Impatiens parviflora) ve většině lesních porostů Doutnáče, přibývání česnáčku lékařského (Alliaria petiolata) a masové zmlazení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), jasně indikují zvyšující se obsah živin v půdě.

Živočišstvo:

Velice bohatá, i když dosud jen částečně prozkoumaná, je fauna bezobratlých Doutnáče. Byla tu podrobně studována půdní fauna – v roce 1974 bylo právě odtud popsáno několik druhů chvostoskoků (Karlstejnia annae, Doutnacia xerophila, Mesaphorura tenuisensillata). V Čechách vzácný střevlíček Notiophilus rufipes je obyvatelem původních nebo málo narušených listnatých (zejména dubových) lesů v teplých oblastech. Význačným druhem skalních stepí Českého krasu je střevlíček Olisthopus sturmi, druh v České republice ojedinělý, pouze lokálně hojný na suchých stanovištích. Zvláště chráněný teplomilný chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) je jediným českým vrubounovitým broukem, který valí kuličky z trusu podobně jako mediteránní vrubouni uctívaní ve starém Egyptě. Na svahové stepi má doupě jezevec lesní (Meles meles). Jeho vliv na okolní vegetaci (narušování půdního povrchu hrabáním a eutrofizace fekálními a odpadními produkty) byl v minulosti podrobně studován.

Perspektiva:

Lesní komplex Doutnáč se stepí na jižním svahu je předurčen stát se pralesem. Jde o jedinečnou lokalitu, na které budou sledovány postupné procesy přirozeného vývoje fauny i vegetace a podle nich budou přijímány zásady managementu v ostatních částech NPR Karlštejn i v příbuzných lokalitách Českého krasu. Rušivé vlivy okolí na tento proces jsou zde zanedbatelné a lze proto přijmout lokalitu Doutnáč jako jedinečné studijní území.

Zde si můžete prohlédnout informační panel instalovaný na hranici území na trase naučné stezky Karlštejn.

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt