NPP Černé rokle

Stráň na levém břehu Šachetského potoka mezi Kosoří a Radotínem.

Katastrální území: Kosoř (okres Praha západ), Radotín (okres Praha)

Výměra: 13,26 (9,68 okres Praha západ + 3,58 Praha) ha

Nadmořská výška: 230–345 m

Vyhlášeno: 1970

V minulosti zcela odlesněné, nyní zarůstající stráně jsou především geologicky a palentologicky mezinárodně významným územím se stratotypem hranice mezi stupni lochkov a prag. Na skalních stepích, stepních trávnících a v opuštěných lomech se vyskytuje význačná květena, bryoflóra a mykoflóra i bohatá entomofauna (studováni byli zejména motýli).

Geologie

Geologický podklad území je velmi dobře odkryt ve dnes již opuštěných lomech i v přirozených skalních výchozech. Je tvořen spodnodevonskými vápenci stupňů lochkov a prag. Hranice mezi oběma stupni je nejlépe odkryta v opuštěných lomech v severozápadní části chráněného území. Zde byl také v roce 1958 stanoven původní stratotyp této hranice. Studovaný profil patří mezi nejlépe zpracované referenční geologické profily této hranice na světě a slouží zároveň i jako stratotyp lochkovského a pražského souvrství.

Mladší stupeň lochkov je tvořen tmavě šedými až černými, velmi jemně zrnitými vápenci s vložkami tmavých vápnitých břidlic. Jedná se o radotínské vápence lochkovského souvrství. Střídání zrnitosti uprostřed vápenců i vložky břidlic svědčí o činnosti mořských proudů, které střídavě, patrně v závislosti na klimatických změnách, přinášely hrubší a jemnější materiál. 
Radotínské vápence obsahují hojné zkameněliny. Častí jsou zejména ramenonožci, velcí mlži, plži, rovní hlavonožci a trilobiti. Ke vzácnějším patří zbytky pancéřnatých ryb a části krunýřů až přes 1 m dlouhých členovců.

Na lochkovské souvrství souhlasně nasedá pražské souvrství, které je zastoupeno facií vápenců dvorecko-prokopských. 
Jedná se o světle šedé kalové vápence s nápadnou hlíznatou stavbou. Pravidelné střídání vrstev s různým podílem jílové složky snad 
i v těchto případech odráží periodické klimatické změny.

Na hranici obou souvrství došlo ke globálnímu změlčení (poklesu mořské hladiny), které je označováno jako lochkovsko-pražský hraniční event. Vyšší dvorecko-prokopské vápence se usazovaly již v klidném a patrně hlubším prostředí, s omezenou činností proudů. Vystupují jak v opuštěných lomech, tak tvoří přirozené výchozy “V Sudech” v severozápadní části Černé rokle pod prvními domky obce Kosoř. Tyto vápence jsou na zkameněliny chudší, obsahují však pěkně zachované zbytky trilobitů, mlže, ramenonožce a velmi drobné jehličkovité schránky tentakulitů.

Květena

Území s převládajícími jižně ukloněnými svahy spadajícími do údolí Kosořského (Šachetského), na kterých převládá nelesní vegetace. V horní nejsušší části svahů nalezneme xerotermní trávníky a v místě přirozených skalních výchozů společenstva skalních stepí, které lokálně přecházejí v plošně velmi omezené porosty šipákové doubravy. Na styku lesních porostů s xerotermními trávníky a na dalších příhodných místech se vyvinula přírodovědecky cenná lemová křovinná společenstva s bohatým bylinným patrem. Na těchto biotopech byla zaznamenána řada ohrožených druhů, zejména kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens), sasanka lesní (Anemone sylvestris) a jako asi největší pozoruhodnost třezalka ozdobná (Hypericum elegans), která tu v posledních letech však již nebyla potvrzena. Vzhledem k absenci pastvy však travinné porosty plošně zarůstají druhově chudými teplomilnými křovinami. Největší narušení vegetačního pokryvu území představují vysázené porosty nepůvodního akátu a borovice černé.Většina přirozených lesních porostů je omezena převážně na spodní vlhčí část údolí: v dolní části svahů to je habrová doubrava s dosti chudým bylinným patrem, v nivě potoka pak zlomky potočního luhu. 
Velkou část plochy území pokrývají antropogenní lokality opuštěných lomů, kde se v průběhu sukcese vyvinuly porosty xerotermních bylin a křovin odpovídající přirozeným podmínkám.

Z hlediska výskytu mechorostů je tato rezervace velmi zajímavá, především co se týká druhů, které se nacházejí na výslunných skalách nad roklí. Mezi tyto druhy patří mnohé vzácné a ohrožené druhy, jakými jsou např. třásnatka šupinatá (Crossidium squamiferum), pározub srdčitý (Didymodon cordatus), tučnolístek tuhý (Aloina rigida) nebo bokoplodka kostrbatá (Pleurochaete squarrosa).

Z vřeckovýtrusných hub zde byl zjištěn např. velmi vzácný chřapáč Stevensův (Helvella stevensii), ze stopkovýtrusných lupenatých řada vzácných mykorizních pavučinců, jako p. hnědoolivový (Cortinarius rufoolivaceus), p. olivový (C. infractus), p. bělofialový 
(C. alboviolaceus), p. lepobarvý (C. calochrous), p. ohromující (C. fulgens) a p. vlnatý (C. cotoneus), z jiných rodů špička rohonohá (Marasmius ceratopus = M. cohaerens), trepkovitka Phillipsova (Melanotus phillipsii), helmovka oděná (Mycena amicta), h. raná (M. praecox) aj.; z břichatek to je např. nehojná hvězdovka límečková (Geastrum striatum), vzácná podzemka loupavka vápencová (Hysterangium calcareum) aj.

Zvířena

Bohatá fauna bezobratlých, z nichž byli systematicky studováni zejména motýli. Na otevřené stepní biotopy jsou vázány druhy molů Agnathosia mendicella a Neurothaumasia ankerella, trávníčci Elachista heringi, E. dispunctella, E. spumella, pouzdrovníčci Coleophora conyzae, C. serpylletorum, C. directella, drsnohřbetka Oegoconia quadripuncta, zavíječ Eurhodope rosella, můra Episema glaucina, otakárek fenyklový (Papilio machaon), okáč skalní (Chazara briseis), ustupující okáč Hipparchia semele, soumračník Pyrgus carthami, lišaj Hemaris fuciformis. Na úživnější sveřepové porosty jsou vázány druhy: plochuška Agonopterix kaekeritziana, soumračník Spialia sertorius. Na teplomilné křoviny jsou vázány pouzdrovníčci Coleophora albitarsella, C. adjectella, nesytka Pennisetia bohemica, obaleč Prochlidonia amianthana, píďalka Gnophos furvatus, otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). V lesních porostech se vyvíjejí druhy: vakonoš Narycia duplicella, pouzdrovníček Coleophora kuehnella. Z dalších nápadných druhů se tu vyskytuje babočka jilmová (Nymphalis polychloros), velmi vzácně babočka osiková (Nymphalis antiopa), vřetenuška Zygaena carniolica, několikrát tu byl pozorován tažný žluťásek Colias crocea. V údolí u potoka se vyskytuje batolec duhový a červený (Apatura iris a ilia) a poměrně hojně bělopásek Limenitis camilla. Někteří zdejší plži svým výskytem indikují kvalitu přírodního prostředí (zejména lesní závornatky Clausilia pumila a Macrogastra ventricosa). Plazem charakteristickým pro stepní stanoviště je užovka hladká. Z ornitologického hlediska stojí 
za zmínku především hnízdění výra velkého. Ptačí a savčí fauna je velice podobná fauně hned vedle ležící PR Klapice. Ze savců zde žije např. kuna skalní (Martes foina).

Plán péče o NPP Černé rokle na léta 2015 - 2026 (PDF ke stažení):
Textová část plánu péče
 Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území
 Příloha M2 – Katastrální mapa s vyznačením území a jeho ochranného pásma
 Příloha M3 – Mapa dílčích ploch
 Příloha M4 – Lesnická mapa typologická
 Příloha M5 – Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
 Příloha M6 – Lesnická porostní mapa (LHC Dobřichovice) 
 Příloha M7 – Lesnická porostní mapa (LHO)

 

 

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt