NPP Klonk

Skalnatý svah na pravém břehu Suchomastského potoka, 200–800 m severně 
od Suchomast.

Katastrální území: Suchomasty (okres Beroun)

Výměra: 8,91 ha

Nadmořská výška: 322–418 m

Vyhlášeno: 1977

Na území NPP Klonk leží jedna z nejdůležitějších lokalit stratigrafické geologie 
na světě. Je jím vůbec první mezinárodně stanovený stratotyp hranice dvou útvarů – 
zde siluru a devonu. Byl přijat na 24. Mezinárodním geologickém kongresu v roce 1972 v Montrealu. Jedná se o standard s celosvětovou platností, podle kterého se určuje průběh hranice mezi silurem a devonem. Silur a devon jsou dva útvary starších prvohor. Hranice mezi nimi je podle nejnovějších znalostí kladena přibližně do 410 – 418 miliónů let staré geologické historie.

Geologie

Ve střední části skalnatého svahu nad potokem vystupují tmavě šedé jemnozrnné deskovité vápence s pravidelnými vložkami vápnitých břidlic. Jedná se o požárské souvrství, nejvyšší část vrstevního sledu siluru (oddělení přídolí). Tyto vápence přecházejí bez jakékoli faciální změny do nadložních již devonských vápenců lochkovského souvrství (stupeň lochkov), které tvoří horní část odkrytého geologického profilu.

Jižní část celého svahu je tvořena vápnitými a tufitickými břidlicemi s vložkami vápenců kopaninského souvrství silurského oddělení ludlow. Jeho hranice s nadložním, také silurským souvrstvím požárským je překryta sutí a porostlá lesem černých borovic.

Hraniční vrstvy silur-devon jsou velmi pečlivě prostudovány a vrstvy jsou očíslovány. Hranice mezi silurem a devonem prochází uprostřed vrstvy číslo 20 a je určena na základě obsahu zkamenělin. Jako vůdčí zde byly použity hlavně tyto skupiny organismů: graptoliti, trilobiti, konodonti a chitinovci. Nejdůležitějším druhem pro určení hranice je graptolit Monograptus uniformis, který tvoří nejspodnější devonskou zónu a jeho nástupem začíná devon.

Květena

V údolí potoka je vysazený břehový porost, kde převládají topoly kanadské (Populus canadensis), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V dolní části svahů lze vysledovat zbytky suťového lesa s klenem (Acer pseudoplatanus
a lípou malolistou (Tilia cordata), převážná většina lesních porostů je však tvořena nepůvodními dřevinami borovicí černou (Pinus nigra), modřínem opadavým (Larix decidua), trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia) a smrkem ztepilým (Picea abies). V horní části svahů jsou přítomny fragmenty dubohabřin s dubem zimním (Quercus petraea), habrem obecným (Carpinus betulus), javorem babykou (Acer campestre) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). Nezalesněné úbočí a původně travnaté části v horní partii v sousedství pole zarůstají křoviny, převážně růže šípková (Rosa canina), trnka obecná (Prunus spinosa) a svída krvavá (Swida sanguinea). V dolních partiích a v nepůvodních lesních porostech jsou rozšířené ruderální nitrofilní druhy, zejm. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), vlaštovičník větší (Chelidonium majus) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), 
na úbočích pak zbytky xerotermních kostřavových trávníků s vlnicí chlupatou (Oxytropis pilosa), chrpou porýnskou (Acosta rhenana), ožankou kalamandrou (Teucrium chamaedrys) aj. V nejnižší části údolnice se vyskytují mokřadní druhy: rákos obecný (Phragmites australis), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum) a chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea).

Na zastíněných vápencových skalách nad potokem se nacházejí kromě mnoha dalších druhů mechorostů i druhy ohrožené např. játrovka vápnomilka přerušovaná (Pedinophyllum interruptum) a mech trněnka tlustožeberná (Eurhynchium crassinervium).

Zvířena

Společenstvo měkkýšů je zde oproti centrálním lokalitám Českého krasu poněkud ochuzeno, z teplomilných druhů zde byly nalezeny Granaria frumentum, Cepaea vindobonensis a Pupilla muscorum. Na lísce se vyvíjí vzácná bejlomorka Contarinia cybelae. Z významných hnízdících ptáků uveďme konipase horského (Motacilla cinerea), krahujce obecného(Accipiter nisus), jestřába lesního (A. gentilis) a káni lesní (Buteo buteo). Podél potoka se vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo) a užovka obojková (Natrix natrix). žije tu jezevec lesní (Meles meles), liška obecná (Vulpes vulpes), myšice křovinná (Apodemus flavicollis) a dalších asi 15 druhů běžných savců.

Dokumenty ke stažení:

Plán péče o NPP Klonk na léta 2007 - 2016:

 Textová část plánu péče (dokument Adobe PDF)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt