NPP Kotýz

 

Skalní útvary v NPP KotýzPlošina a ostroh se zalesněným západním svahem, z jihu omezená svislými stěnami údolí Suchomastského potoka.

Katastrální území: Koněprusy, Tmaň (okres Beroun)

Výměra: 29,06 ha

Nadmořská výška: 380–430 m

Vyhlášeno: 1986

Území s četnými krasovými jevy vytvořenými ve vápencích devonského stáří. V oblasti skalního defilé jsou dobře vyvinuty ekosystémy xerotermního bezlesí v sukcesní řadě sledující postupné osídlování vápencového substrátu živými organismy. Mimořádně pestrá a zajímavá je zdejší fauna xerotemních bezobratlých. Četné archeologické nálezy dokládají osídlení člověkem již od paleolitu.

Geologie

Chráněné území tvoří skalní ostroh nad Suchomastským potokem. Na jižním a západním okraji je ohraničen skalními stěnami, které vytvářejí výraznou skalní dominantu. Stěny tvoří vrstevnaté, světle šedé biodetritické vápence s charakteristickou uzlovitou texturou. Jedná se o facii kotýzských vápenců lochkovského souvrství (spodní devon), která vznikala v mělkém moři, silně ovlivněném prouděním. Kotýzské stěny jsou rovněž stratotypovou lokalitou kotýzských vápenců.

Na temeni ostrohu vycházejí nadložní koněpruské vápence pražského souvrství. Ve vápencích se vytvořily četné krasové jevy. Nejznámější je Axamitova brána na severním okraji chráněného území. Vznikla patrně prolomením stropu velké jeskyně. 
Na jižní straně nad skalní stěnou vznikl krasovým rozšířením příčné poruchy skalní most nazvaný Jelínkův most. Některé menší jeskyně byly v průběhu starší doby kamenné využívány člověkem.

Květena

Botanicky nejvýznamnější je především nelesní vegetace vázáná na jihozápadní svahy a stěny skalního defilé nad Suchomastským potokem. Na svislých skalních stěnách roste tařice skalní. Na skalních výchozech na nejmělčí půdě je vyvinuta pionýrská vegetace svazu Alysso-Sedion s tařicí horskou, rozchodníky a jednoletkami, na hlubší půdě okolo horních hran svahů pak druhově bohaté společenstva skalní stepi (Helianthemo-Festucion) s charakteristickým devaterničkem šedým (Rhodax canus). Na některých místech nalezneme xerotermní kostřavové trávníky (Festucion valesiacae) a širokolisté xerotermní trávníky (Bromion erecti), které na severovýchodním okraji rezervace sousedí se sekundárními travinnými porosty. Pro sutě pod skalními stěnami je charakteristická ožanka hroznatá a konopice úzkolistá.

Lesní porosty jsou zpravidla málo zachovalé. Fragmenty lužního lesa s olší lepkavou přecházejí do svahových suťových lesů 
s jasanem, kde je rozšířen i akát. Na xerotermních lokalitách je častá také borovice černá, na plošině nad skalami i modřín. Otevřená stanoviště zarůstají křovinami – hlohy, svídou krvavou, trnkou, růží šípkovou a dalšími. Severozápadní stráň pod Kotýzem je tvořena extenzivně jednosečně využívanými pastvinami s výskytem mezofilních až xerofilních druhů trav a bylin spolu s rozptýlenou mimolesní zelení, především křovinami podél mezí a cest. Poměrně zachovalé jsou dubohabřiny v severozápadní části území nad Havlíčkovým mlýnem. Ze vzácnějších bylinných druhů tu byl nedávno zaznamenán křivatec nejmenší (Gagea minima).

Na zastíněných vápencových skalách Aksamitové brány se vyskytuje ohrožený druh mechu trněnka tlustožeberná (Eurhynchium crassinervium). Mnoho zajímavých, vzácných a ohrožených druhů mechorostů hostí výslunné skály a skalní stepi v okolí Jelínkova mostu. Patří mezi ně např. rokyt Vaucherův (Hypnum vaucheri), děrkavka istrijská a chluponosná (Grimmia tergestina a Grimmia trichophylla), lupenitka přisedlá (Pterygoneurum subsessile) nebo bokoplodka kostrbatá (Pleurochaete squarrosa).

Zvířena

Bohatá, leč málo prozkoumaná je fauna bezobratlých a z nich především hmyz. Typickým obyvatelem zdejších stepních stanovišť je ploskoroh (Libelulloides macaronius). Pod převisy na místech chráněných před deštěm pod hranou srázu žijí larvy mravkolva (Myrmeleon formicarius). Kromě mnoha střevlíkovitých, drabčíkovitých a kovaříkovitých brouků tu byl sbírán např. kyjorožec Claviger testaceus, světluška Lampyris noctiluca, potemník Crypticus quisquilius, dřepčíci Dibolia timida a D. rugulosa, nosatci Trachyphloeus alternans, Foucartia squamulata, Lixus elongatus, Hypera murina či Ceutorhynchus lukesi
Na stepních biotopech je hojný mravenec Formica gagates. V roce 1966 byl odtud popsán nový druh vidličnatky Campodea chioinea. Poměrně nejlépe jsou prozkoumaní motýli. Na úživnějších sveřepových stepích žije molík Digitivalva granitella, pouzdrovníček Coleophora gallipennella. V teplých keřnatých stepích žijí drobníčci Stigmella crataegella, S. mespilicola, pouzdrovníček Coleophora anatipennella, obaleči Epiblema cynosbatellum, Pammene spiniana, otakárek Iphiclides podalirius. Na kostřavových a skalních stepích žijí plochušky Agonopterix hippomarathri, A. kaekeritziana, pouzdrovníček Coleophora pennella, smutníčci Scythris scopolella, S. dissimilella, makadlovka Teleiodes sequax, obaleči Eana canescana, Epiblema graphanum, zavíječi Khorassania compositella, Atralata albofascialis, můra kovolesklec Euchalcia consona, otakárek Papilio machaon, perleťovec Issoria lathonia. V lesních okrajích charakteru šípákových doubrav žijí drobníček Ectoedemia heringi, minovníček Tischeria decidua, klíněnky Phyllonorycter cydoniellus, P. heegeriellus.

Žijí tu také význační plži: v dubohabrových porostech Laciniaria nitidosa a Isognomostoma isognomostoma, na skalní stepi Granaria frumentum, Pupilla sterri a přímo na skalách Chondrina avenacea a Pyramidula pusilla. V nivě u Havlíčkova mlýna byla zaznamenána páskovka Cepaea nemoralis. Mezi zdejší vzácné druhy pavouků patří šestiočka Segestria bavarica
žijící na skalnatých stanovištích, skákavka rudopásá Philaeus chrysops, nápadně veliká černá skálovka Gnaphosa lucifuga žijící pod kameny, slíďáci Alopecosa sulzeri, Tricca lutetiana, běžníci Ozyptila scabricula, Xysticus ninnii, na skalní stepi při hraně skal byl zjištěn výskyt stepníka rudého (Eresus cinnaberinus). Ze skupiny mnohonožek tu byly zaznamenány druhy Leptophyllum nanum, Chromatoiulus unilineatus, Proteroiulus fuscus a Glomerulus hexasticha.

Z plazů je významný výskyt užovky hladké (Coronella austriaca). Z ptáků zde bylo zjištěno 68 hnízdících druhů. Ještě donedávna zde hnízdila kavka obecná (Corvus monedula) v počtu několika párů. Pozoruhodné je dále hnízdění pěnice vlašské (Sylvia nisoria) spolu s ťuhýkem obecným (Lanius collurio) na stepi a výra velkého (Bubo bubo) ve skalách. Z lesních ptáků zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius), strakapoud malý (Dendrocopos minor), králíček obecný (Regulus regulus) a krkavec velký (Corvus corax). Ze savců jsou nejvýznamnější veverka obecná (Sciurus vulgaris) a šelmy, jako je kuna lesní (Martes martes
a k. skalní (M. foina), hranostaj (Mustela erminea), jezevec lesní (Meles meles) a liška obecná (Vulpes vulpes).

Historie

Pod jménem “Kotýz” je známo v literatuře a zapsáno v Ústředním seznamu pod číslem 424 hradiště v nadmořské výšce 380–403 m na vápencové vrcholové planině Kotýzu v západní polovině hřbetu Zlatého koně. Nese traťový název “Na hradě”. Severní valové opevnění podél hřbetu a východní příčný val vyděluje celou plochu o rozloze okolo 5 ha. Jižní a západní část je chráněna téměř kolmými vápencovými stěnami, vytvořenými erozí Suchomastského potoka. Vnitřní část je skloněna k jihu. 
Valy jsou v současné době tvořeny kamenným jádrem. Nálezy dokazují přítomnost člověka v pozdní době bronzové, době halštatské a v raném středověku. Pod jeho jižní až západní hranou je řada významných jeskynních nalezišť. Jmenujme ty nejdůležitější:

Děravá jeskyně má vchod ve 375 m n. m. při horní hraně na jižní straně Kotýzu. Vnitřní prostor jeskyně je s povrchem spojen velkým vchodem, před kterým je nevelká plošinka uzavřená skalní stěnou a krátkým komínem ve stropě. Stopy po přítomnosti v magdalenienu, v neolitu (kultura s vypíchanou keramikou), pozdní době bronzové, době halštatské.

Jeskyně Ve vratech (Axamitova brána): na severozápadním konci vápencové vrcholové planiny Kotýzu ve 377 m n. m. Vchod je tvořen skalní bránou, za ní propasťovitý prostor otevřený k povrchu. Archeologické nálezy ze středního paleolitu, kultury s vypíchanou keramikou, pozdní doby bronzové, doby halštatské a raného středověku.

Další archeologické nálezy pocházejí z jeskyně Tří volů (mezolit, StK, pozdní bronz, halštat), jeskyně Dolní (pozdní paleolit, StK, jordanovská, latén, novověk). 

Plán péče o NPP Kotýz ke stažení.

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt