Národní přírodní rezervace Koda

Členité zalesněné území na jih a západ od Berounky mezi Tetínem, Tobolkou a Srbskem.

Katastrální území: Korno, Srbsko u Karlštejna, Tetín, Tobolka (okres Beroun)

Výměra: 496 ha

Nadmořská výška: 220–467 m

Vyhlášeno: 1952

V rozsáhlém území je v souladu s členitým reliéfem a klimatem vyvinut soubor vápnomilnývh ekosystémů zahrnující všechny hlavní biotopy Českého krasu. Nalezneme zde lužní a suťové lesy s pěnovcovými prameništi, dubohabřiny, kyselé doubravy, okroticové bučiny, šipákové doubravy 
a lesostepi spolu s xerotermními trávníky a více typů skalních stepí. Nacházejí se tu významné stratigrafické, paleontologické a archeologické lokality. Studium zdejší pestré hmyzí fauny má dlouholetou tradici.

Podrobnější údaje o přírodním prostředí NPR a přehled navrhovaných zásahů naleznete v plánu péče.

 

Geologie

Geologické podloží tvoří hlavně devonské usazeniny (vápence a v menší míře břidlice). Svrchnosilurské vápence požárského souvrství vystupují pouze v Údolí děsů u Srbska, podél směrného tektonického zlomu - kodského přesmyku. Západní hranici území vymezuje rovněž významný, tentokrát však příčný severojižní tobolský zlom.

Vrásová stavba prvohorních usazenin do území přesahuje z NPR Karlštejn. Mezi významné stratigrafické a paleontologické lokality patří Císařská rokle, Údolí děsů a z. svah Tobolského vrchu.

V jižní části území nedaleko obce Tobolka byl v letech 1975–76 vyhlouben opěrný strukturní vrt Tobolka 1, který dosáhl konečné hloubky 2712,4 m. Je to nejhlubší vrt v oblasti Českého krasu a zastihl devonské a svrchnosilurské vápence, spodnosilurské vulkanity a graptolitové břidlice a ordovické sedimenty (jílovce, prachovce a pískovce) až po letenské souvrství.

V období mladších třetihor (v neogénu) tekla nad územím široká řeka, která zanechala na temenech návrší Koda a Tobolského vrchu písčité a štěrkové uloženiny.

Ze čtvrtohorních sedimentů jsou pozoruhodné soustavy pěnovcových kaskád, které se vytvořily pod vyvěračkami v Císařské rokli a Údolí děsů. Jedná se o významné lokality sledování změn v přírodě od posledního glaciálu po dnešek.

Na území rezervace je evidováno téměř 50 jeskyní z nichž některé mají díky své sedimentární výplni značný význam pro kvartérní stratigrafii. Jeskyně Koda byla využívána člověkem již v období pleistocénu – ve starší době kamenné.

Květena

V údolích potoků jsou maloplošně zastoupeny porosty lužního lesa (Alnenion glutinoso-incanae), strmé stinné svahy kryje suťový les (Tilio-Acerion) s charakteristickým výskytem oměje vlčího moru (Aconitum vulparia). Ve vyšších polohách a na povlovnějších svazích tyto lesy pak přecházejí v dubohabřiny (Melampyro-Carpinetum) s bohatým bylinným patrem patrným zvláště v jarním aspektu. Místy na hřbetech a plošinách tyto lesy přecházejí v druhově chudší acidofilní doubravy, které jsou vyvinuty na odvápněných půdách a štěrkových náplavech starých říčních teras. Na některých místech jsou tyto porosty necitlivě nahrazeny kulturami nepůvodních dřevin, zejména smrku. Lokálně v území nalezneme vápnomilné bučiny (Cephalanthero-Fagenion) s výskytem okrotice červené (Cephalanthera rubra) a s dobře zmlazujícím bukem. Nejlépe vyvinutý porost tohoto typu se nachází na východních a severovýchodních svazích nad Srbskem. Pro mělké půdy a výhřevné horní části převážně jižních a jihozápadních svahů jsou charakteristické teplomilné doubravy (Lathyro-Quercetum pubescentis) s dubem zimním a šípákem, dřínem, jeřábem mukem a jeřábem krasovým, v bylinném patře s kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum), hrachorem chlumním (Lathyrus lacteus), vstavačem nachovým (Orchis purpurea) a dalšími druhy. 
Tyto porosty plynule přecházejí do lesostepí a skalních stepí, které na území rezervace představují primární bezlesí. V druhově bohatých kostřavových xerotermních trávnících (Festucion valesiacae) dominuje z trav kostřava waliská a žlábkovitá, kavyl Ivanův, smělek štíhlý, z širokolistých bylin charakteristických pro Český kras se tu vyskytuje například žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum). Na svazích na mělčích půdách v rozvolněných porostech svazu Helianthemo cani-Festucion pallentis roste v Kodské a Císařské rokli kriticky ohrožený včelník rakouský (Dracocephalum austriacum). Na nejmělčích půdách a skalních výchozech nalezneme pionýrská společenstva svazu Alysso-Sedion s výskytem převážně jednoletých rostlinných druhů.

Sekundárním bezlesím jsou kosené louky na svazích v dolních částech svahů a v údolí na okraji rezervace. Vedle širokolistých xerotermních trávníků (Bromion erecti) s výskytem například nápadné šalvěje hajní (Salvia nemorosa) a hlaváče žlutavého (Scabiosa ochroleuca) tu nalezneme i mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion).

Na jižně orientovaných vápencových skalních stepích a výslunných skalách se mezi četnými submediteránními druhy mechorostů vyskytují i ohrožené druhy, jako např. bokoplodka kostrbatá (Pleurochaete squarrosa) a děrkavka istrijská (Grimmia tergestina). Na vlhkých a stinných skalách a sutích v lesích a v roklích rostou další ohrožené a zde celkem časté druhy – hájovka Vaucherova (Cirriphyllum tommasinii), trněnka tlustožeberná (Eurhynchium crassinervium), klaminka dlouholistá (Anomodon longifolius), vzácněji pározub zprohýbaný (Didymodon sinuosus) a zcela ojediněle i játrovka podhořanka lesklá (Porella arboris-vitae). V údolích potoků se mezi jinými na stavbě travertinových kaskád podílí ohrožený druh mechu krasatka přeslenitá (Eucladium verticillatum).

Z vřeckovýtrusných tvrdohub je odtud známa např. velmi vzácná dřevní káčovka ploská (Biscogniauxia simplicior) z Císařské rokle a bolinka ploská (Camarops plana); ze stopkovýtrusných lupenatých velmi vzácná pozemní mykorizní muchomůrka Beckerova (Amanita beckeri), z podzemních břichatkovitých hub např. velmi vzácná hlíza vrásčitá (Hymenogaster verrucosus), 
h. Vackova (Wakefieldia macrospora = H. vacekii) aj.

Zvířena

Zvířena bezobratlých NPR Koda je velice pestrá. Je možné tu rozlišit dvě hlavní ekologické skupiny. Řada druhů se zde zachovala z teplého stepního poledového období jako zbytky zvířeny stepní a lesostepní. Druhou ekologickou skupinou bezobratlých jsou druhy přirozených a původních lesních porostů.

Mezi zdejšími plži zasluhují pozornost citlivé lesní závornatky Ruthenica filograna a Cochlodina orthostoma, vzácní litofilní plži Pyramidula pusilla a Chondrina avenacea a pro povodí dolní Berounky endemická závornatka Bulgarica nitidosa. Dále se tu vyskytují vzácní drobní teplomilní plži Pupilla triplicata, P. sterri, P. muscorum a Truncatellina claustralis.V mraveništích zde žijí roztoči Trachyuropoda excavata a Oplitis alophora. Vyskytuje se tu množství teplomilných pavouků: stepník rudý Eresus cinnaberinus, sklípkánek černý Atypus piceus, slíďáci Alopecosa sulzeri, Tricca lutetiana, skákavka Philaeus chrysops, běžník Xysticus ninnii a skálovka Callilepis schusteri.

Dobře prozkoumaná je zejména fauna motýlů. Z vysokého počtu druhů je možno uvést pouze nejvýznamnější: na skalních stepích žije drobníček Stigmella helianthemella, výjimečný je nález stepníčka Brachodes appendiculatus, dále zde žijí pouzdrovníček Coleophora linosyris, adéla Adela mazzolella, vakonoši Eumasia parietariella, Bijugis pectinella, klíněnka Phyllonorycter helianthemellus, obaleč Eana incanana, zavíječi Trachonitis cristella, Anania verbascalis, drvopleň Dyspessa ulula, zelenáček Procris geryon, píďalka Chesias rufata, pabourovec Lemonia taraxaci, můry Euxoa vitta, Actaebia praecox, Epipsilia latens, Xestia ashworthi, Heliophobus kitti, Polia serratilinea, Hadena irregularis, Cucullia fraudatrix, Apamea nickerlii, Staurophora celsia, Catephia alchymista (některé druhy byli právě tady poprvé nalezeny na území celé České republiky). V dubohabřinách žije vzácný chrostíkovník Micropterix tunbergella, drobníček Stigmella lonicerarum, mosazníček Roesslerstammia pronubella, plochuška Agonopterix astrantiae, trávníček Stephensia abbreviatella, pouzdrovníček Coleophora pulmonariella, obaleč Cydia amplana, hřbetozubec Harpyia milhauseri, píďalky Horisme vitalbata, Artiora evonymaria. Ve vlhkých údolích žije vzácná můra Hydraecia petasitis. Z vřetenušek tu byla nalezeny druhy Procris geryon, Zygaena ephialtes, z nesytek tu byla zjištěna Chamaesphecia bibioniformis, z dalších motýlů např. stužkonoska dubová (Mormonia sponsa) či otakárek ovocný (Iphiclides podalirius).

Z brouků lze uvést např. teplomilné druhy z čeledi střevlíkovitých - Harpalus roubali a Poecilus marginalis. Z fytofágních brouků jsou zde významné druhy mandelinkovitých Cryptocephalus schaefferi, C. cordiger, Timarcha goettingensis a nosatcovitých Otiorhynchus fullo, Ceutorhynchus similis, C. angustus, Rhamphus subaeneus . Z dalších čeledí je zde významný kovařík Agriotes gallicus. Jiné významné i reliktní druhy fytofágních brouků žijí ve vlhčích partiích přirozeného listnatého lesa. 
Z mandelinkovitých je to např. Mniophila muscorum, z nosatcovitých Brachysomus echinatus, Rhinomias forticornis, Leiosoma deflexum, Mogulones pallidicornis, M. larvatus, kontinuálnost lesa dokladuje Acalles echinatus . Z jiných čeledí se zde vyskytuje Hymenalia rufipes (čeleď Alleculidae). Velice osobitý biotop představují houby, na kterých se vyvíjí velká řada druhů brouků. 
Ze vzácnějších jsou to z čeledi pýchavkovníkovitých např. druhy Lycoperdina bovistae nebo Dapsa denticollis, z čeledi Liodidae 
19 druhů rodu Liodes, z čeledi Colonidae dva druhy rodu Colon (velmi vzácný C. rufescens žije v půdě na houbových myceliích). 
Ze všeobecně ohrožené čeledi majkovitých žije v biotopu xerotermního trávníku druh Meloe decoratus. Z řádu šupinušek ze skupiny chvostenek (Archaeognatha) žijí v půdě v NPR Koda druhy Machilis helleri, Dilta hibernica a Lepismachilis y-signata. Z řádu síťokřídlých je pro zdejší stepní trávníky významný kriticky ohrožený ploskoroh pestrý (Ascalaphus macaronius). Na kozinec sladkolistý je vázaná vzácná bejlomorka Dasineura glycyphylli z řádu dvoukřídlých, na hlohu žije vzácný teplomilný nosatec Rhamphus subaeneus. Nalezneme tu také vzácné teplomilné včely Andrena synadelpha a A. fulvicornis. V reliktních biotopech přetrvávají vzácné lesostepní druhy křísů Ledra aurita, Circulifer fenestratus, C. guttulatus, Dryodurgates sinuatus. Na Tobolském vrchu bylo nalezeno 17 druhů rovnokřídlého hmyzu včetně vzácných sarančat Chorthippus vagans a Gomphocerippus rufus.

Z kriticky ohrožených obojživelníků se v území vyskytuje čolek velký (Triturus cristatus) v malé populaci v jezírku na Tobolské stepi a velká populace skokana skřehotavého (Rana ridibunda) u řeky Berounky. Jediný zástupce kriticky ohrožených plazů v území, zmije obecná (Vipera berus), bývá nacházena u řeky ojediněle splavená z Křivoklátska. Z kriticky ohrožených druhů ptáků pro území NPR Koda připadá v úvahu hned sedm druhů: hnízdo luňáka hnědého (Milvus migrans) bylo nalezeno vzadu na Svislých, luňák červený (Milvus milvus) byl několikrát spatřen u Berounky, mandelík hajní (Coracias garrulus) naposledy hnízdil v CHKO v roce 1978 u Tetína, morčák velký (Mergus merganser) dost početně zimuje na řece hlavně pod Tetínem, sokol stěhovavý (Falco peregrinus) byl pozorován v Tomáškově lomu, kde občasně zimuje i zedníček skalní (Tichodroma muraria), a byl tu spatřen i mladý jedinec orla mořského (Haliaeetus albicilla), který v roce 1995 přelétal kolem Berounky. Jediný kriticky ohrožený savec, vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), jednotlivě zimuje v Tomáškově propasti.

Ze silně ohrožených druhů obratlovců tu žijí tři druhy obojživelníků: čolek obecný (Triturus vulgaris) v početné populaci v jezírku v Tobolské stepi, mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) obývá Císařskou a Kodskou rokli a skokan štíhlý (Rana dalmatina), který bude pravděpodobně více rozšířen, než se očekává (zatím byl zaznamenán asi na šesti místech v území, z toho je nejsilnější populace u osady Koda). Silně ohrožení plazi tu jsou čtyři, a to ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis), kteří se oba vyskytují v NPR na mnoha místech (zvláště při okrajích pasek a luk), užovka hladká (Coronella austriaca) se vyskytuje jednotlivě na skalních stepích (zjištěna v Tomáškově lomu) a konečně užovka podplamatá (Natrix tessellata), která žije jednotlivě u řeky (spíš však v NPR Karlštejn). V území se vyskytuje 10 silně ohrožených ptačích druhů. Hohol severní (Bucephala clangula) velmi vzácně zimuje na Berounce, holub doupňák (Columba oenas) má jedinou stálou populaci v CHKO na Svislých a ojediněle hnízdí u Tetína, kavka obecná (Corvus monedula) tu má jednu ze dvou hnízdních kolonií v CHKO, čítající přes 10 párů v Tomáškově lomu. Krahujec obecný (Accipiter nisus) se vyskytuje roztroušeně po celé NPR, v poslední době se populace slabě zvedá. Křepelka polní (Coturnix coturnix) byla zaznamenána na několika místech jako je Tobolská step a louky nad Tomáškovým lomem a Císařskou roklí, v poslední době se její početnost též pomalu zvedá. Ledňáček říční (Alcedo atthis) byl ojediněle zaznamenaný u Berounky, lejsek malý (Ficedula parva) je velmi vzácný hnízdič ve starých porostech, byl zaznamenán pouze jednou na Svislých. Ostříž lesní (Falco subbuteo) byl několikrát pozorován nad Berounkou, pravděpodobně hnízdí v NPR Koda na Domášově. Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) hnízdí v počtu okolo dvou párů na Vanovicích. Včelojed lesní (Pernis apivorus) hnízdí v NPR vzácně nanejvýš ve dvou párech. Oba dva silně ohrožení savci náležejí do skupiny letounů: netopýr černý (Barbastella barbastellus) ojediněle zimuje ve štolách u trati na Vanovicích, o netopýrovi velkém (Myotis myotis) platí totéž, co o předchozím druhu, největší počet zimujících jedinců je v Tomáškově propasti.

Historie

Rezervace zahrnuje řadu jeskyní s archeologickými nálezy.

Jeskyně Martina v Kodském polesí JV od obce: jeskyně s pravěkým (mladopaleolitické kultury, mezolit, sezónní osídlení v mladší fázi lineární keramiky, střední stupeň kultury s vypíchanou keramikou, nálezy staré fáze eneolitu, kultura schussenriedská, osídlení ze střední doby bronzové) a novověkým (spadá do přelomu 16. a 17. století) osídlením.

Sysifova propast na SV úpatí Tobolského vrchu: nálezy lidských pozůstatků z mladší doby bronzové. Další lidské pozůstatky ze stejného období pocházejí z jeskyně Uzávěrové.

Jeskyně Koda: nálezy aurignacienu, magdalenienu, LnK, StK, neolit – eneolit, jordanovská, řivnáčská, knovízská, latén, novověk.

Jeskyně Ve stráni: jako jediná byla celá zkoumána archeologicky. Ve vrstvách nalezeny doklady o pobytu člověka v období LnK, StK, lengyel, eneolit – bronz, střední doba bronzová, knovízská, novověk.

Na Tobolském vrchu je uváděno hradiště v sedle mezi Tobolským vrchem (kóta 465) a kótou 390.

”Oppidum u Srbska”: na východním okrají Císařské rokle je při kótě 341 umisťováno hradiště nazývané někdy také ”Nad Císařskou roklí”, ”Hradiště u Srbska”, ”Hradiště Koda nebo nad Kodou”. Na západě chráněno Císařskou roklí, na severu svahy údolí Berounky, na východě další roklí. Otevřená je plocha směrem k jihu. Udávala se rozloha okolo 25 ha a dělení na čtyři části. Jeho lokalizace ani existence v těchto místech nebyla v současné době prokázána.

Poznámka

Připravuje se rozšíření chráněného území o tzv. Vanovické skály, přiléhající ke Kodě z východu. Jedná se o botanicky pozoruhodné území především skalních stepí (Helianthemo-Festucion, Seslerio-Festucion) na skalách kaňonu Berounky 
s výskytem např. včelníku rakouského, hvozdíku sivého a silenky hajní.

Plán péče o NPR Koda na léta 2018 - 2026 (PDF ke stažení):

Text plánu péče na roky 2018 - 2026
T1 – Přehled pozemků NPP a jejich druhů
T2 – Přehled chráněných druhů
T4 – Popis dílčích ploch mimo les a zásahů na nich
T5 – Rámcové směrnice péče o les
M1 – Orientační mapa s vyznačením území
M2 – Katastrální mapa s vyznačením území a jeho ochranného pásma
M2a – Katastrální mapa, detail okolí Srbska
M2b – Katastrální mapa, detail osady Koda
M2c – Katastrální mapa, detail okolí Tobolky
M3 – Lesnická porostní mapa celková
M4 – Lesnická mapa typologická
M5 – Mapa přirozenosti lesních porostů
M6 – Mapa dílčích ploch mimo les
M7 – Mapa navrhovaného bezlesí
M8a – Mapa turistických tras (ortofoto)
M8b – Mapa turistických tras (základní mapa 1 : 10 000)
M9 – Lesnická mapa těžební

Plán péče o NPR Koda na léta 2013 - 2017 (PDF ke stažení):

 

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt