PR Kobyla

Opuštěný lom v severním úbočí a zalesněné východní úbočí vrchu Kobyla, 1500 m jihovýchodně 
od Koněprus.

Katastrální území: Koněprusy, Měňany, Suchomasty (okres Beroun)

Výměra: 18,53 ha

Nadmořská výška: 403–470 m

Vyhlášeno: 1999

Lom Na Kobyle je geologicky významným odkryvem se zřetelným tzv. voškovským přesmykem, tektonickou poruchou z doby variského vrásnění. V jeskyních byly učiněny pozoruhodné paleontologické a archeologické nálezy. Především v jihovýchodní části území jsou vyvinuta xerotermní stepní a lesostepní společenstva s bohatou květenou a zvířenou.

Geologie

Geologický podklad jižní části přírodní rezervace je tvořen světlešedými akantopygovými vápenci (stupeň eifel, střední devon), které leží nad vrstevnatými šedými, místy načervenalými biodetritickými vápenci suchomastskými (stupeň dalej, spodní devon). V této části je skalní podloží úplně zakryto lesními půdami.

V severní části chráněného území je hluboký opuštěný lom “Na Kobyle”. Většina odkrytých hornin jsou masivní, světlé, 
místy narůžovělé krinoidové vápence slivenecké (stupeň prag, spodní devon). Jedná se o facii, která laterálně zastupuje koněpruské vápence z oblasti Zlatého koně (viz NPP Zlatý kůň). Na severním okraji lomu jsou tyto vápence tektonicky ohraničené voškovským přesmykem. Jedná se o směrnou poruchu, podél které byly při procesech variského vrásnění v mladších prvohorách od severu v podobě překocené vrásy přesunuty starší vápence lochkovského souvrství i silurské vápence požárského souvrství. Celková délka posunu se odhaduje na 1 km.

Těžbou v lomu byly odkryty i četné krasové jevy, které jsou významné z hlediska archeologie a čtvrtohorní geologie. Nejvýznamnější z nich je jeskyně Chlupáčova sluj s významnými nálezy kostí savců z poslední doby meziledové (např. jeskynní lev, hyena, medvěd, stepní kůň, dva druhy nosorožců), které zde především v posledních deseti letech svého života učinil významný český badatel Jaroslav Petrbok (1881–1960). Archeologické nálezy dosvědčují lidské využívání jeskyně v období starší doby kamenné.

Květena

Z hlediska přirozené a polopřirozené vegetace se v území setkáváme především s porosty skalní stepi, s kostřavovými trávníky, teplomilnými doubravami, dubohabřinami a maloplošně i bučinami. Ze zvláště chráněných druhů se zde vyskytuje především silně ohrožený koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), dále ohrožené druhy chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), dub šípák (Quercus pubescens), dřín obecný (Cornus mas). Z dalších pozoruhodných stepních a lesostepních druhů tu rostou například trávy kostřava waliská (Festuca valesiaca) a smělek štíhlý (Koeleria macrantha), z dalších bylin devaterník tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), z dřevin jeřáb břek (Sorbus torminalis), jeřáb muk (Sorbus aria), tařice horská (Alyssum montanum).

Přírodovědecky zajímavý je ovšem i samotný lom Na Kobyle, opuštěný někdy ve třicátých letech 20. století, kde jsou obnažené skály osídlovány rostlinnými druhy pionýrských společenstev. Na malé slatinném mokřadu v lomu Na Kobyle rostou mokřadní pampelišky p. vybraná (Taraxacum quaesitum) a p. bavorská (T. bavaricum).

Na výslunných až polozastíněných stěnách vápencového lomu se ve společenstvu s dominancí mechu řetízkovce štíhlého (Pseudoleskeella catenulata) vyskytuje ohrožený druh mechu prutník zdobný (Bryum elegans).

Z vřeckovýtrusných hub je odtud znám např. velmi vzácný ohnivec černý (Plectania melastoma) a ze stopkovýtrusných lupenatých např. velmi vzácná teplomilná pozemní náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea) aj.

Zvířena

Bohatá je fauna bezobratlých. Někteří její zástupci, jako např. mandelinkovitý brouk Timarcha goettingensis, svou přítomností dokazují původnost zdejšího stepního ekosystému. V zachovalých lesních porostech se zase vyskytují některé reliktní druhy živočichů, které svědčí o kontinuálním trvání lesa (zejména bezkřídlý nosatcovitý brouk Acalles hypocrita). Pod kameny zde žije vzácný stepní mravenec Myrmica deplanata. Na svídu krvavou je potravně vázána vzácná bejlomorka Craneiobia corni. 
Na skalních stěnách v lomu žije vzácná teplomilná snovačka Theridion betteni, v sekundárním lese byli nalezeni vzácní reliktní pavouci zápředka Phrurolithus minimus a pavučenka Panamomops affinis, na druhotných xerotermních stanovištích v lomu vzácní teplomilní pavouci Phlegra festiva a Tricca lutetiana. Žije zde rovněž vzácný litobiontní plž Chondrina avenacea a teplomilná páskovka žíhaná Cepaea vindobonensis.

V jezírku v lomu lze pozorovat čolka obecného (Triturus vulgaris), z žab tu žije ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnědý (Rana temporaria). Z ptáků, kterých zde hnízdí okolo 60 druhů, jsou významní především lesní druhy, například datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), žluna zelená (Picus viridis) a šedá (P. canus), puštík obecný 
(Strix aluco), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). Na stepi každoročně hnízdí skřivan lesní (Lullula arborea). Ze savců se zde vyskytuje plch velký (Glis glis) a jezevec lesní (Meles meles)..

Historie

U paty stěny lomu je známá Chlupáčova sluj s nálezy středního a mladšího paleolitu.

Dokumenty ke stažení:

Nařízení kterým se zřizuje Přírodní rezervace Kobyla

Plán péče o PR Kobyla na léta 2010 - 2026:

Textová část plánu péče (dokument Adobe PDF)

  • Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů
  • Příloha T2 - Popis dílčích ploch na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů
  • Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením územ
  • Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
  • Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
  • Příloha M4 - Lesnická mapa typologická
  • Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů
  • Příloha M6 - Lesnická těžební mapa
  • Příloha M7 - Lesnická porostní mapa
  • Příloha M8 - Zjednodušená mapa výsledků mapování biotopů
  • Příloha M9 - Výřez ze Základní geologické mapy ČSSR 1 : 25 000s vyznačením Očkovského přesmyku a jeskyní

Schvalovací protokol plánu péče

 

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt