PR Kulivá hora

Zalesněný hřbet severně od potoka Švarcavy, rozdělený dvěma jeho levými přítoky, 
700 m západně od Solopysk.

Katastrální území: Třebotov (okres Praha západ)

Výměra: 21,6 ha

Nadmořská výška: 270–358 m

Vyhlášeno: 1972

Skalní výchozy jsou paleontologickou a stratigrafickou lokalitou mezinárodního významu. Ve stepních trávnících a na skalních stepích se vyskytují vzácné a ohrožené druhy rostlin a bezobratlých. V dubohabrových lesích s bohatým bylinným patrem rostou teplomilné druhy hub.

Geologie

Geologická stavba přírodní rezervace přesahuje svým mezinárodním významem hranice CHKO. Tektonicky náleží k jihovýchodnímu křídlu synklinály srbsko-mořinské. Stáří sedimentů postupně klesá severozápadním směrem.

V údolí Švarcavy, která tvoří jižní hranici rezervace, je sledovatelný téměř úplný profil spodním devonem od lochkovského 
po začátek dalejsko-třebotovského souvrství.

Mohutný skalní výchoz ve vrcholové partii Kulivé hory je tvořen disharmonicky zvrásněnými vápenci lochkovského souvrství (nejnižší devon), ve facii deskovitých, tmavě šedých jemnozrnných vápenců radotínských. Nad místem levostranného přítoku Švarcavy vystupují vápence dvorecko-prokopské , které náleží již stupni pragu. Zde rovněž začíná opěrný profil spodním devonem, který zahrnuje názorně odkryté zlíchovské souvrství s jemně zrnitými šedými vápenci, které obsahují hojné vložky 
a shluky tmavých rohovců. Ve svrchní části souvrství postupně přibývá vložek vápnitých břidlic, které postupně převládnou 
a přejdou do dalejských břidlic. Ty ve své nejnižší části patří ještě ke stupni zlíchovu. Přechod z karbonátové sedimentace 
do sedimentace břidlic je názorně odkryt v lůmku sv. od rybníka u bývalého Pekárkova mlýna. Tato lokalita byla známa již Joachimu Barrandovi a z hlediska paleontologie a stratigrafie má mezinárodní význam – názorně dokumentuje projevy globálního, 
tzv. dalejského eventu, který patrně odráží světový vzestup (eustatický zdvih) hladiny moří v pozdním spodním devonu.

Květena

Nejcennější jsou společenstva stepních trávníků a skalních stepí na jihozápadně ukloněných svazích, kde se vyskytuje 
např. řebříček panonský (Achillea pannonica), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), locika vytrvalá (Lactuca perennis), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), hlaváč šedavý (Scabiosa canescens) a rozrazil časný (Veronica praecox), z jednoletých druhů huseník ouškatý (Arabis auriculata) nebo ožanka hroznatá (Teucrium botrys). Tato společenstva přecházejí nad skalními ostrohy v jižní části území do lesostepní šípákové doubravy s hrachorem chlumním (Lathyrus lacteus). Střední část území je porostlá dubohabrovým lesem s bohatým bylinným podrostem. Byla tu zaznamenána mimo jiné okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), tomkovice jižní (Hierochloë australis), lilie zlatohlávek (Lilium martagon) a vstavač nachový (Orchis purpurea). Potok Švarcavu doprovázejí fragmenty lužního lesa v podrostu s orsejem cibulkonosným (Ficaria bulbifera), plicníkem tmavým (Pulmonaria obscura) nebo sasankou pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides). Při hraničních cestách a podél potoka 
do území pronikají nitrofilní a ruderální vlhkomilné druhy rostlin.

Z mechorostů se zde často můžeme setkat na výslunných místech s druhy jako např. čeřitka statná (Rhytidium rugosum), bělozubka ocáskovitá (Leucodon sciuroides) nebo řetízkovec štíhlý (Pseudoleskeella catenulata), na polozastíněných skalách se mezi mnoha dalšími nachází játrovka sečovka vousatá (Lophozia barbata).

Lokalita teplomilných hub listnatých lesů, jako např. z lupenatých dnes velmi vzácné mykorizní muchomůrky císařky (Amanita caesarea) a vzácné vláknice tmavonohé (Inocybe atripes); z řady vzácných mykorizních hřibovitých je odtud znám např. hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri), h. bronzový (B. aereus), h. medotrpký (B. radicans), drobný hřib pružný (Aureoboletus gentilis) aj.

Zvířena

Jedni z pozoruhodných plžů tohoto území jsou Aegopinella nitens a závornatka Bulgarica nitidosa. V teplomilných doubravách a rozvolněných lesních porostech žije mnoho druhů motýlů: chrostíkovník Micropterix tunbergella, drobníčci Stigmella eberhardi (jedna z mála českých lokalit), S. roborella, S. samiatella, Ectoedemia heringi, bronzovníčci Antispila metallella, A. treitschkiella, vakonoš Dahlica nickerli, klíněnky Phyllonorycter mannii, P. scitulellus, P. saportellus, P. nigrescentellus, vzpřímenka Acrocercops brongniardellus, pouzdrovníčci Coleophora kuehnella, C. ibipennella, C. currucipennella, zavíječi Acrobasis consociella, Ecpyrrhorrhoe rubiginalis, můry Paracolax tristalis, Xanthia citrago, ostruháček Quercusia quercus. V porostech stepí žijí druhy: drobníček Ectoedemia agrimoniae, lišejníkovec Miltochrista miniata, ostruháček Satyrium pruni. Z chráněných druhů tu byl nalezen otakárek fenyklový a otakárek ovocný. Z několika zdejších zástupců vřetenuškovitých je zajímavá vřetenuška čičorečková (Zygaena ephialtes), která se tu vyskytuje ve dvou barevných formách. Pro území je charakteristický především výskyt stepních a lesostepních xerotermních druhů. Ze sarančí mezi ně patří zejména reliktní Stenobothrus crassipes a vzácný druh Chorthippus vagans, z mandelinkovitých brouků Timarcha goettingensis, Labidostomis humeralis a L. lucida.

 

Žije zde sedm druhů obojživelníků, z nichž nejvýznamnější je mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) v přítoku Švarcavy a skokan štíhlý (Rana dalmatina). Z plazů se zde vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) a u. hladká (Coronella austriaca). Bylo zde zaznamenáno nejméně 77 hnízdících druhů ptáků, kromě jiných je to ledňáček říční (Alcedo atthis) na Švarcavě, výr velký (Bubo bubo), konipas horský (Motacilla cinerea) a k. bílý 
(M. alba), datel černý (Dryocopus martius), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a strakapoud prostřední (Dendrocopos medius
a s. malý (D. minor). Ze savců jmenujme především jezevce lesního (Meles meles) - v území jsou dva jeho velké hrady - hojnou kunu lesní (Martes martes) či tchoře tmavého (Putorius putorius). Ve stromových dutinách u nedalekého rybníka Trousílek žije několik druhů netopýrů.

Plán péče o PR Kulivá hora na léta 2011 - 2020 si můžete stáhnout zde:

Schvalovací protokol plánu péče na léta 2011 - 2020

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt