PR Staňkovka

Strmý zalesněný levý svah údolí Berounky na okraji Třebotovské plošiny mezi Radotínem, 
kótou Sulava ( 341,6 m n. m.) a Černošicemi v délce asi 1 km nad železniční tratí Praha - Beroun.

Katastrální území: Radotín (Hl. m. Praha)

Výměra: 44,47 ha

Nadmořská výška: 202 - 360 m.

Vyhlášeno: 1988

Významný geologický profil svrchním ordovikem dokumentuje vývoj sedimentace a života v této části pražské pánve. Významné typické naleziště zkamenělin v několika stratigrafických úrovních. Stanoviště několika typů teplomilných doubrav, zejména břekové doubravy, obýv bohatá fauna bezobratlých živočichů.

Geologie

Mírně zakrytý geologický profil začíná ve východní části přírodní rezervace v dolní části levého svahu blízko železničního přejezdu prachovitými břidlicemi záhořanského souvrství (ordovik). Z těchto břidlic byla v r. 1900 popsána význačná a bohatá fauna trilobitů a ramenonožců. Nadloží tvoří jílovité břidlice bohdaleckého souvrství (ordovik) asi 150 m mocné. Výše na svahu vycházejí ještě mladší jílovité břidlice kralodvorského souvrství (ordovik). V hluboké erozní rýze je zastižena jejich hranice vůči nadložnímu kosovskému souvrství (ordovik), tvořenému na bázi masivním drobnozrnným slepencem s valounky křemene, 
který dokumentuje usazování v prostředí ovlivněném jižním zaledněním v době svrchního ordoviku. Půdní pokryv tvoří převážně mezobazické kambizemě, místně plošky rankerů kambizemních.

Květena

Zalesněné svahy se skládají z několika přirozených typů teplomilných doubrav. Největší rozlohu ve střední části svahu zaujímá břeková doubrava (Sorbo-Quercetum), které udává tón dub zimní (Quercus petraea), často v bizarně pokřivených tvarech. 
Pro břekovou doubravu je typická kombinace druhů indikujících nedostatek vláhy (např. tolita lékařská, Vincetoxicum hirundinaria, nebo vikev kašubská, Vicia cassubica), druhů bohatších hájů (např. ptačinec velkokvětý, lipnice hajní) a druhů indikujících kyselou půdní reakci (např. kostřava ovčí, rozrazil lékařský). Vysychavou horní hranu s mělkou kamenitou půdou ochuzenou 
o živiny porůstá smolničková doubrava (Viscario-Quercetum), které dal jméno roztroušený výskyt smolničky obecné (Steris viscaria). Mimo tento druh v této doubravě rostou hlavně acidofilní trávy kostřava ovčí a metlička křivolaká, ale i ostřice nízká (Carex humilis) a vřes (Calluna vulgaris). Velice hojné jsou mechy a lišejníky. V nižší střední části území na půdě obohacené živinami se rozkládá druhově bohatá kamejková doubrava (Corno-Quercetum), nápadná hojným výskytem dřínu (Cornus mas) 
a kamejky modronachové (Lithospermum purpurocaeruleum), a s nitrofilními druhy jako je tořice japonská (Torilis japonica) 
nebo česnáček lékařský (Alliaria petiolata). Zajímavý je výskyt jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) na náplavovém kuželi drobného potoka. Uplatňuje se několik dřevin - habr, dub letní, jasan ztepilý, babyka, jilm habrolistý (Ulmus minor). Nápadný je jarní aspekt geofyt jako je orsej jarní (Ficaria bulbifera), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka pryskyřníkovitá (Anemonoides ranunculoides), křivatec žlutý (Gagea lutea). V pramenném vhloubení tohoto potoka najdeme malý porost ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum) s hojnou olší (Alnus glutinosa) a ostřicí oddálenou (Carex remota). Plošiny nad horní hranou porůstá lipová doubrava (Tilio-Betuletum) s méně náročnými hájovými druhy a silně expandující netýkavkou malokvětou. Vegetační obraz území doplňují nevelké porosty bikových doubrav (Luzulo-Quercetum) na ochuzených půdách v horní části svahu, černýšové dubohabřiny (Melampyro-Carpinetum) na úpatí svahu a fragment habrové javořiny (Aceri-Carpinetum) na suti v západní části území.

Zvířena

Typická je fauna bezobratlých teplých listnatých lesů - z brouků tu žijí chráněné druhy roháč obecný (Lucanus cervus) a krajník pižmový (Calosoma inquisitor), dále z reliktních mandelinkovitých Oomorphus oncolor, Aphtona cyanella, Longitarsus helvolus, Psylliodes instabilis, z nosatcovitých Coenorhinus interpunctatus, Mogulones larvatus, dále bezkřídlí nosatci Acalles suturatus, A. echinatus, A. commutatus a Echinodera hypocrita dokládající kontinuálnost lesa. Ze střevlíkovitých na území Prahy typicky lesní druhy Molops elatus, Carabus hortensis a C. nemoralis. Podrobněji byla prozkoumána skupina motýlů. Z adél zde žije Nematopogon swammerdamellus, Adela reamurella, teplomilný kovovníček Incurvaria koerneriella, minovníček Tischeria marginea, lokální vakonoši Narycia duplicella a Dahlica nickerli, molovka Argyresthia retinella, krásněnky Metalampra cinnamomea a Orophia ferrugella, makadlovka Dichomeris derasella, obaleči Olethreutes arcuellus, Ancylis mitterbacheriana, žluťásek Gonepteryx rhamni, ostruháček Quercusia quercus, píďalky Cyclophora punctaria, Idaea emarginata, I. aversata, Xanthorhoe ferrugata, Epirrhoe molluginata, Philereme vetulata, P. transversata, Ennomos autumnarius, E. quercinarius, Selenia tetralunaria, Colotois pennaria, Hypomecis roboraria, Aethalura punctulata, hřbetozubci Phalera bucephala, Peridea anceps, můry Paracolax tristalis, Hypena crassalis, Nola confusalis, Acronicta leporina, Cryphia algae, Mesapamea secalis, Orthosia gracilis. Z nápadných druhů tu byl zastižen chráněný otakárek fenyklový, vřetenuška Zygaena carniolica, v lesním porostu se na zejména na světlinách vyskytují perleťovec Argynnis paphia a okáči Aphantopus hiperantus, Coenonympha arcania, Pararge aegeria. Ve stromovém patře dubů je častý ostruháček Quercusia quercus. Na dub je potravně vázána stužkonoska Catocala sponsa. V některých letech se zde přemnožuje obaleč dubový (Tortrix viridana).

Fauna lesních plžů je relativně chudá, z citlivějších druhů pouze Acanthinula aculeata.

Obratlovci nebyli zatím podrobně zkoumáni. V jezírku tu lze pozorovat ropuchu zelenou (Bufo viridis) a čolka obecného (Triturus vulgaris). Z ptáků zde najdeme především běžné lesní druhy pěvců, např. mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus) brhlíka lesního (Sitta europaea), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris). Vzácně zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius) a častěji strakapoud velký (Dendrocopos major). Poblíž rezervace se nachází pískovna s velkou kolonií břehule říční (Riparia riparia). V poslední době se zde vyskytuje stádo asi 15 kusů muflona (Ovis musimon), které přebíhá na Kulivou horu.

Dokumenty ke stažení:

Plán péče o PR Staňkovka na léta 2012 - 2019:

Textová část plánu péče (dokument Adobe PDF)

 

 

Správa CHKO Český kras

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt